Přihlášení uživatele

Anketa

Jak jste spokojeni s výsledky komunálních voleb?
Jsem spokojen/a
	28%
Ujde to
	26%
Nejsem spokojený/á, představoval/a jsem si jiný výsledek
	25%
Je mi to úplně jedno
	22%
Celkem hlasů: 2607

zobrazit starší ankety...

Kde nás najdete?

Malovaná mapa Brno-venkov-jih

Kulturní pamětihodnosti

Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel svatého Jana Křtitele

Telnický kostel je zasvěcený sv. Janu Křtiteli. O jeho založení není nikde žádných přesných zpráv. Z původní stavby se do dnešních dnů zachovala pouze románská věž, ostatní stavba byla na základech původního kostela přestavěna v letech 1726–1734. Podle dochované věže lze usuzovat na značné stáří původní budovy. Právě cimbuří, které se na telnické pečeti z roku 1648 objevuje ještě jako zubaté, dává tušit, že založení kostela může spadat do 14. století, ne-li dříve. Věž telnického kostela je pro svůj tvar zdaleka patrnou dominantou obce a pro svůj specifický zjev se věž objevila i na telnickém erbu.

Roku 1805 došlo k nutným opravám kostela, protože stavba velmi utrpěla za bitvy u Slavkova. Od těch dob doznal vzhled kostela jen drobných změn, pozornost byla věnována spíše udržovacím pracím. K opravám tak došlo znovu v roce 1840 a poté v roce 1863 – v roce 1000. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Prakticky vzato pak neuběhlo desetiletí, aby se na kostele nebo farní budově neprováděly udržovací práce, popř. nebyl opravován vnitřek kostela či fary, neupravoval se hřbitov či nebyly činěny práce na Božích mukách a křížích v okolí.

Farní budova

Farní budova

Fara je v Telnici poprvé připomínána v roce 1324. Po Třicetileté válce, která Telnici i okolí značně zasáhla, telnická fara zpustla i s polnostmi, které k ní náležely. V té době byla obec přifařena k Líšni. Roku 1658 je ve starých záznamech uváděno zpustnutí fary a v roce 1665 se hovoří o faře již jako o sutinách, stejně tak ještě v roce 1671. Teprve roku 1691 byla fara znovu vybudována, i když nijak skvěle. Roku 1695 byla Telnice odloučena od líšeňské farnosti a fara dostala nový a důkladnější kabát. Za slavkovské bitvy utrpěla fara stejně jako kostel ruskou dělostřelbou a navíc byla po bitvě vypleněna Francouzi. V roce 1855 byla fara úplně přestavěna. Její současná podoba pochází z roku 1899, kdy došlo k velkým přestavbám.

Kostel i fara byly původně katolické. Po husitských bouřích zasáhla reformace i Moravu. Koncem 16. století byla obec již zcela nekatolického vyznání, nejspíše českobratrského stejně jako okolní obce a celý slavkovský okres. Změna nastala po bitvě na Bílé hoře. Roku 1625 byli poslední nekatoličtí kněží ze země vypovězeni a lid byl přinucen k přestupu na katolickou víru.

Hřbitov

Hřbitov

Hřbitov býval kolem kostela až do roku 1793. Nový hřbitov byl pak založen už v místech za kostelem. Od roku 1831, kdy v Telnici zuřila cholera a hřbitov bylo nutné rozšířit, je od ostatního prostranství před kostelem oddělen zdí. Hřbitov byl rozšířen směrem na východ a roku 1881 byl na hřbitově postaven kamenný kříž. K dalšímu rozšiřování došlo i v následujících letech, až nakonec byl nově vysvěcen v dubnu 1908. Vlevo od vchodu je márnice. Prostor před hřbitovem je mezi kostelem a školou uzavřen zdí, v rohu u zdi školy je postavena kaplička zasvěcená Panně Marii se soškou sv. Floriána. V roce 2004 vystavěla obec na hřbitově kolumbárium a o dva roky později nechala zbořit původní zeď mezi kostelem a hřbitovem z roku 1831. Na jejím místě vystavěla zeď novou.

Škola

Škola

O tom, kdy vznikla v Telnici škola, nejsou přesné zprávy. V obci se však vyučovalo již před třicetiletou válkou. Během třicetileté války škola v Telnici zřejmě zanikla a obnovena byla zase až kolem roku 1691 a prozatímně umístěna na místní faře. Nová škola byla v obci postavena pravděpodobně v roce 1701, jak nám to dokladují staré účetní zápisy. Zřejmě stála na místě dnešní školy, jen vchod byl umístěn směrem k potoku. Jednalo se o nízkou budovu s doškovou střechou, ve které byla jedna třída a světnice pro rektora. Další nová školní budova je v Telnici datována roku 1808, kdy při velkém požáru původní stará budova shořela. Nová škola prošla rekonstrukcí v roce 1846, kdy byla jediná učebna zvětšena, přistavěna kuchyně a světnice pro podučitele.

V roce 1889 byla tato školní budova shledána nevhodnou, nedostačující a pro zdraví dětí škodlivou. Proto byla stará škola zbořena a v tomtéž roce byl položen základní kámen školy nové. Ta byla také ve stejném roce dokončena a slavnostně otevřena 25. října 1889. V nové budově byla v přízemí jedna velká třída, byt správce školy s příslušenstvím a jeden menší oddělený pokoj. V prvním poschodí byly dvě třídy a byt pro učitele. Ke škole patřil i dvůr, používaný jako letní cvičiště, a školní zahrada. V letech 1920–1922 škola opět prošla opravami. V roce 1928 byl z bytů pro učitele upraven kabinet a zřízena čtvrtá třída.

Školní budova velice utrpěla v době osvobozovacích bojů v dubnu 1945. Objekt se opravoval hned v následujících letech, jak to dokládají zápisy z obecní kroniky z roku 1946. Navzdory všem opravám bylo v roce 1952 jasné, že budova školy je stará a nevyhovuje požadavkům doby. V letech následujících se stav neustále „záplatoval“, peníze na opravu chodily jen v malých částkách, které zdaleka nestačily pokrýt skutečně potřebnou rekonstrukci. Teprve v letech 1976 až 1978 došlo ke generální opravě, kterou si vyžádala vlhkost v celé budově školy, staré vybavení a celkově zastaralý a nevyhovující až zdravotně závadný stav zařízení. Jelikož se na začátku 90. let v budově vlhkost opět projevila, došlo k zásadní opravám školy také v těchto letech (mezi roky 1993–1994). Stavba byla „podřezána“ a její obvodní stěny zaizolovány.

Telničtí jsou na svoji školu nesmírně pyšní. Budova patří k těm nestarším v obci a za zajímavé je považováno také to, že se již po několik století nachází na stále stejném místě.

Nejstarší dům

Nejstarší dům

Při zmínce o nestarších budovách nemůžeme zapomenout na skutečně nejstarší dům v obci. Je jím samozřejmě stavení s čp. 1. Kdysi to bývala kovárna a zmiňována je v obci již v roce 1701. Kdy však kovárna vznikla, není známo. V knihách je pouze uváděno, že Telnice měla odjakživa kováře. Dodnes tento dům vlastní potomci někdejších kovářů. Jedná se o rohový domeček za školou u autobusové zastávky směrem na Brno.

Boží muky

Boží muky

Na katastru je několik božích muk. První dvě mají pocházet z doby napoleonských válek z roku 1805. Trojboká kaplička na dolním konci vesnice, dnes na konci ulice V Dědině na křižovatce s ulicí Růžovou, byla pravděpodobně vystavěna u hromadného hrobu bojovníků z uvedené bitvy. Její trojúhelníkový tvar je svého druhu výjimečný. Obyvatelé Telnice se domnívají, že pod ní jsou ostatky napoleonských vojáků stále uloženy. Boží muka byla vždy v dobrém stavu, protože se o ni starali majitelé okolních domů. Druhá boží muka se nachází v trati Lopata, na horním konci obce na pravé straně silnice vedoucí k sokolnicko-telnickému nádraží. A zase se k ní vztahuje pověst. Jak známo pověsti se nacházejí vždy na reálných základech. Tato pověst říká, že právě na tomto místě započala slavkovská bitva. Zde, na telnickém katastru, se rozhořela první ozbrojená potyčka vojáků tří mocností – Ruska, Francie a Rakousko-Uherska.

Třetí se nachází po pravé straně silnice směrem do Brna, u tak zvané mrtvé cesty, která vede k Sokolnicím. Dříve, když ještě Sokolnice měly společný hřbitov s Telnicí (za telnickým kostelem), chodívaly tudy pohřební průvody. Proto ten název. A možná i proto zde byla boží muka postavena. Její původ ani historii však neznáme. Obec se o ni poctivě stará. V polovině 80. let minulého století byla hrubě poškozena automobilovou havárií. Krátce před tím byla celá opravena. Obec nelitovala peněz na její opětovnou kompletní rekonstrukci.

Sochy

Sochy

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1740. Její osud je poměrně spletitý, Její stálé místo je již dlouhá desetiletí na prostranství před farou. Před začátkem 30. let minulého století však stávala tam, kde je dnes vchod do Sokolovny. Ještě dříve byla umístěna před hostincem u Řičánků. Na místo pozdějšího sokolského cvičiště se dostala pro opravy silnic. V místech, kde je dnes sokolský areál (při cestě do Brna), býval kdysi volný prostor. Byly zde jen lesíky a osamělé topoly. Dokonce ještě dříve zde bývalo vojenské cvičiště. Protože to bylo za obytnou části vesnice, socha tam nikomu nepřekážela a uprostřed klidu a přírody se jednalo o důstojné místo pro sochu světce. Až se začala obec rozšiřovat a na volném místě byla zamýšlena Sokolovna, začala socha vadit. Výrostci ji při svých cvičeních na hřišti poškozovali, a tak bylo požádáno o její přemístění. Hned napoprvé byla žádost Památkovým úřadem zamítnuta a teprve po intervenci tehdejšího faráře Dp. Šťastného se nakonec podařilo docílit jejího přesunutí před faru a dokonce i opravy. Telničtí si jí vždy vážili a dobře o ni pečují dodneška.

13. února roku 1927 byla posvěcena socha sv. Antonína Paduánského, kterou zdejšímu chrámu věnovala rodina Popelova z Telnice. Pod sošku byla umístěna pokladnička pro dobročinné příspěvky pro chudé a na misie.

I z moderní doby má Telnice několik zajímavých církevních uměleckých skvostů. V roce 1988 byla posvěcena nová socha sv. Floriána nad kapličkou mezi farní budovou a školou. V červnu roku 1995 byla posvěcena novoknězem Josefem Marešem soška sv. Anežky České, která je nyní umístěna ve výklenku obecního úřadu v Telnici.

Památníky

Památníky

Památník obětem první světové války byl vystavěn v roce 1928. Stojí na pozemku před farou a o jeho odhalení se hodně přičinila tehdejší místní organizace lidové strany. Kvůli postavení pomníku se v druhé polovině 20. let rozpoutala mezi politickými stranami v Telnici vleklá a bouřlivá debata, takže nakonec pro neshody vznikl pomník pouze nákladem jedné z nich. Pomník má podobu kamenné pyramidy ukončené křížem, osazen je kamennými deskami a symbolickými figurami; na pomníku jsou uctěni padlí legionáři i ostatní zemřelí. Pomník byl za velké účasti občanů posvěcen na svátek sv. Cyrila a Metoděje. Peníze na jeho výstavbu byly vybrány mezi rodinami padlých. Zhotovil jej kamenický mistr Brablík z Králova Pole.

V roce 1957 byl odhalen památník osvobození sovětskou armádou (druhá světová válka). Pomník byl postaven na náměstí na rozcestí vedle hostince u Laštůvků. Odhalení pomníku bylo spojeno s návštěvou hrdinů z druhé světové války a významných politických představitelů té doby. Na náměstí se konala vojenská přehlídka a slavnostní proslovy. Pro občany byl na sokolském hřišti zorganizován házenkářský zápas a hrálo se divadelní představení.

U příležitosti 201. výročí Bitvy tří císařů u Slavkova (2. prosince 1805) byl v obci 2. prosince 2006 v parčíku před mateřskou školou slavnostně odhalen památník padlých maďarských a szekelských vojáků. Je zhotovený z dubového dřeva. Na horní části pomníku, zvaný „kopjafa“ je čapka, která značí, že jde o pomník mužů. Je tam i tulipán, symbolizující szekelské matky a vdovy. Slunce a měsíc jsou dvěma symboly szekelského znaku.

Kříže

Kříže

V roce 1880 byl postaven kříž na silnici od Telnice k Brnu naproti Boží muky – u tzv. mrtvé cesty. V roce došlo k posvěcení nového kříže u Otmarova. Postaven byl rodinou Pešlových. Syn Antonín Pešl tak splnil poslední přání svých zesnulých rodičů a podle závěti nechal na svém poli vystavět mramorový kříž. Další kříž stojí před telnickým kostelem – před vchodem do nádvoří. V roce 1993 byl opraven a nově pozlacen.

Počet zobrazení: 10570

Hlášení rozhlasu:

Videoprezentace obce

Navigace