Videoprezentace obce

Navigace

Přihlášení uživatele

Anketa

Jak jste spokojeni s výsledky komunálních voleb?
Jsem spokojen/a
	28%
Ujde to
	26%
Nejsem spokojený/á, představoval/a jsem si jiný výsledek
	25%
Je mi to úplně jedno
	22%
Celkem hlasů: 2607

zobrazit starší ankety...

Kde nás najdete?

Malovaná mapa Brno-venkov-jih

František Perna a jeho působení v Telnici

FRANTIŠEK   PERNA

František Perna se narodil 4. října 1891 ve Střelicích, v okrese Brno-venkov, jako syn Františka a Františky Pernových. Pocházel ze sedmi dětí, jeho otec pracoval jako dělník a denně dojížděl za prací do Brna.

Obecnou školu navštěvoval mladý Perna ve Střelicích  v  letech 1897–1903, a  to s  výborným prospěchem. Aby se mohl stát učitelem, navštěvoval v letech 1903–1906 veřejnou chlapeckou školu měšťanskou spojenou jako škola cvičná s C&K. českým ústavem ku vzdělání učitelů v  Brně. Tento ústav ukončil v  roce 1910 zkouškou dospělosti. Po ukončení studia byl výnosem školské rady v  Brně ustanoven prozatímním učitelem v šestitřídní obecné škole v  Oslavanech, okres Brno-venkov. Po necelých šesti měsících působení byl Perna přeložen od 1. března 1911 na dvoutřídní školu v Telnici. V květnu 1913 úspěšně složil zkoušku opravňující jej učit na školách obecných. Dne 1. června 1915 byl C&K. zemskou školní radou moravskou ustanoven definitivním učitelem.

Od 11. června 1916 nastoupil válečnou vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník. Do 4. listopadu 1918 bojoval na ruské frontě. Po celou dobu si psal válečný deník, který nejenže sloužil k popisu jednotlivých válečných dnů, ale který zároveň svědčil o jeho protiválečném myšlení. Už za jeho válečného pobytu v Rusku se projevoval jako muzikant.  Ve velmi provizorních podmínkách založil pěvecké kvarteto, pro které komponoval vokální skladby. Ve volných chvílích komponoval sbor  i dueta pro housle. Ani v době války v sobě nezapře učitele. Všímal si života kolem sebe, vyučoval v Rusku hře na klavír a hudebně doprovázel filmová představení.

Po návratu do vlasti až do roku 1920 působil na obecné škole v Telnici. Od 1. října 1920 byl výnosem Slezské zemské školní rady přidělen na pětitřídní obecnou školu v Polské Lutyni, okres Fryštát (dnes Karviná), kde sloužil do roku 1922. Zde se také oženil s  Miloslavou Rossi. Od 1. září 1922 do roku 1936 opět působil na dvoutřídní obecné škole v Telnici. V  roce 1934 byl jmenován řídícím učitelem. V Telnici se mu také narodily čtyři dcery - Olga, Vlasta, Jarmila a Miloslava. Na telnické škole působil celkem 26 let. Byl především učitelem hudební výchovy, jak dokladují nejen pamětníci, ale i  dochované záznamy z  příprav na jeho hodiny zpěvu. Hudební výchova však nebyla jeho jediným zájmem, podle slov pamětníků byl Perna skutečně všestranný. Dokázal se například nadchnout pro český jazyk, kladl velký důraz na vyjadřování žáků. Jeho vyučovací metody byly skutečně pozoruhodné.

Také se věnoval fotografování, dochovaly se nám jeho fotografie učeben obecné školy v  Telnici a  skupinové fotografie jeho žáků. Zabýval se kresbou a svými výtvory ilustroval telnickou kroniku, kterou vedl. Kreslení se věnoval i  se svými žáky. Založil si rozsáhlý herbář, na názorných příkladech demonstroval žákům fyzikální jevy. Zkrátka oblast jeho zájmů a  učitelských dovedností byla značně široká. Vedle své důslednosti ve výuce byl velmi přísným pedagogem, jeho hodiny byly však pro žáky zajímavé a přitažlivé. Skutečnost, že si Františka Perny občané Telnice dodnes váží jako jednoho z nejlepších pedagogů, který v obci působil, je jasným dokladem jeho učitelských a lidských schopností. Stejně jako ve školní oblasti, byl produktivní i v mimoškolní činnosti.

Velmi ho zajímaly staré zvyky a  obyčeje, stále s dětmi a ostatními občany Telnice nacvičoval divadelní představení, akademie, operety, silvestrovské pořady a jiné. Pod jeho vedením byl v  Telnici velmi činný pěvecký sbor dětí i dospělých. Nejoceňovanější činností kromě té školní je však jeho činnost kronikářská. Kronika, kterou i graficky upravoval, je dodnes pro občany Telnice velmi cennou písemnou památkou a vlastivědnou monografií obce.

Z Telnice odešel v roce 1936. Od 1. září 1936 se stal definitivním řídícím učitelem v  dvoutřídní obecné škole v  Tištíně v okrese Přerov (nyní Prostějov). Zde působil do 14. července 1940. Na vlastní žádost potom přešel do Nezamyslic, kde se stal od 15. července 1940 zatímním řídícím učitelem obecné školy. Zde setrval až do 2. listopadu 1945.

Perna nikdy nebyl členem žádné politické strany, což mu propůjčoval statut smírčího v době různých sporů mezi členy politických stran či spolků. Nezapojil se ani do odboje v době okupace, svoje češství a  smutek z  německé nadvlády vyjadřoval ve svých skladbách, ze kterých je cítit víra v lepší zítřek a v děti. Z dosažení míru v roce 1945 se však radoval jen krátce. Zemřel 7. listopadu 1945 v prostějovské nemocnici.

Pernova kronika je pro Telnici významným historickým dědictvím a  její  originál je uložen v okresním státním archivu v Rajhradě. Obec má k dispozici její kopii jak tištěnou, tak v elektronické podobě. Čest jeho památce!

František Perna