Videoprezentace obce
Navigace
přeskočit navigaciPřihlášení uživatele
Anketa
Jak jste spokojeni s výsledky komunálních voleb? | |
Jsem spokojen/a | |
![]() ![]() | 27% |
Ujde to | |
![]() ![]() | 25% |
Nejsem spokojený/á, představoval/a jsem si jiný výsledek | |
![]() ![]() | 25% |
Je mi to úplně jedno | |
![]() ![]() | 22% |
Celkem hlasů: 2110 |
Kde nás najdete?

Historie obce
Nejstarší dějiny obce
Telnice patří k nejstarším a v minulosti zároveň největším osadám na dnešním okrese Brno - venkov. První zmínky o ní pocházejí ze 13. stol. přesně z roku 1244. To je také rok, od kterého se počítá stáří obce. Osada měla v té době již 26 domů. Vznikla na levém břehu Zlatého potoka. Ještě před 120 lety měl potok koryto mělčí a užší a často se rozléval do okolí.Proto byl na konci 19. stol. zregulován, řečiště prohloubeno. Telnický kraj byl zajímavý už i pro pravěké osadníky. Nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Při polních pracech nebo cíleném archeologickém výzkumu byly odkrývány hroby s ostatky a pozůstatky tehdejších lidí. Vyšlo najevo, že na Draze k Sokolnicím stávala pravěká osada, jejíž obyvatelé se živily rolnictvím a lovem. Další nálezy byly za dnešní Orlovnou, na obou stranách tzv. Mrtvé cesty, v tratích Nad Louky, Úzká, Za mlýnem. Rovněž z doby bronzové a železné nám zůstaly v Telnici připomínky, např. v trati Za kostelem, Prostřední, v bývalé cihelně a na mnoha dalších místech. V první polovině 16.stol. byla Telnice trvale připojena k sokolnickému panství. Po 150 let ji spravoval rod Dietrichsteinů a v roce 1850 připadla Telnice Mitrovským. Svoji pečeť používala obec od roku 1648. Byla na ní vyobrazena kostelní věž se zubatým cimbuřím a dva květy s nápisem "Peczet * Diedin * Telniczet * 1648."
Telnického území se v minulosti dotkla řada válečných událostí. Za všechny zmíníme jen tu, která zasáhla široký kraj. Část obce ležící severně od silnice II/380 je začleněna do památkové zóny bitvy u Slavkova. Podle zápisu v telnické kronice “Bitva tří císařů” začala v časných ranních hodinách 2. prosince 1805 v Telnici a zde také odpoledne téhož dne skončila. Pětkrát pronikli rakouští a ruští vojáci do Telnice a pětkrát byli vytlačeni bodákovými útoky lehké a pohyblivé francouzské pěchoty. Nejprudší byla bitva u trati na Lopatě.
V oblasti bojiště bylo u Telnice pochováno přes 200 mrtvých. Po bitvě francouzští vojáci zabírali místním občanům všechny potraviny, dobytek, obilí i víno. K vydání potravin používali drastických donucovacích prostředků, což vyvolávalo rozhořčený odpor místních občanů. Jednalo se o jeden z největších válečných konfliktů 19. století. V roce 1992 bylo bojiště prohlášeno za památkovou zónu. Telnice, stejně jako všechny ostatní obce v celé památkové zóně, se každoročně účastní pietních vzpomínek na bitvu - pořádá vzpomínkovou akci Malá napoleonská bitva a také pietní akt u pomníků Kopjafa. Na okraji Telnice lze také nalézt historická Boží muka pravděpodobně z 18. století, která zažila bitvu tří císařů a pamatuje návštěvu francouzského císaře Napoleona Bonaparte (více informací získáte z informačního panelu Historické naučné stezky zde)
Nedaleko Telnice se nachází také světově proslulý památník - Mohyla míru. Secesní památník padlým obětem bitvy, který vznikl podle projektu arch. Josefa Fanty v letech 1912 - 1919 na Prateckém kopci, byl postaven v místech,kde došlo k rozhodujícímu útoku francouzské armády. Mohyla míru senachází asi 5 km od Telnice.
Telnice je bohatá na památkově chráněné objekty zařazené do státního seznamu nemovitých kulturních památek.
Jedná se zejména o:
- Farní kostel sv. Jana Křtitele, barokní stavbu značných uměleckých kvalit z let 1726–1734 s románskou věží, který je dominantou obce
- Kapli bolestné Panny Marie mezi školou a kostelem, která je součástí areálu kostela.
- Historický kamenný kříž z roku 1830 před kostelem.
- Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí, sochařskou práci z roku 1740 na architektonicky zajímavém soklu, původně stávala u školy a u potoka (v blízkosti budoucí Sokolovny), v roce 2013 byla provedena její rekonstrukce.
- Boží muka na Růžové ulici, trojboká klasicistní stavba z doby kolem roku 1810 postavená na místě veřejného pohřebiště obětí bitvy u Slavkova. Více informací naleznete v informačním panelu Historické naučné stezky zde.
- Boží muka Na Lopatě. Výrazný architektonický objekt v rovinaté krajině, který slouží jako důležitý orientační bod.
- Boží muka na křižovatce silnice II/380 a tzv. "Mrtvé cesty" do Sokolnic, pozdně barokní stavba, důležitý orientační bod.
- Hraniční kameny s erbem pocházející z 18. století. Jedná se o kulturně historickou památku místního významu.